|
|
Preventivní účinky kyseliny listové ve výživě
Chalánková, Veronika ; Bušová, Milena (vedoucí práce) ; Tláskal, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá kyselinou listovou a jejími preventivními účinky pro zdraví člověka. Kyselina listová má v lidském organismu mnoho důležitých funkcí a obzvláště velký význam má v období těhotenství. Je nepostradatelná pro správný vývoj plodu a její dostatečný příjem je prevencí vzniku závažných vrozených vývojových vad, jako jsou defekty neurální trubice, předčasného porodu, potratu a dalších těhotenských patologií. Zvýšenou potřebu tohoto vitaminu není snadné naplnit běžnou stravou. Je tedy doporučeno užívat kyselinu listovou ve formě doplňků stravy (v dávce 400-600 µg/den) v průběhu těhotenství a alespoň měsíc před plánovaným početím. Z těchto důvodů je nezbytné zaměřit se na podporu primární prevence ohledně užívání kyseliny listové, a to nejlépe u všech fertilních žen. Kyselina listová má také zásadní roli v krvetvorbě a hlavním projevem jejího deficitu je megaloblastická anémie. Kyselina listová bývá dále spojována s prevenci kardiovaskulárních a nádorových onemocnění a ovlivnění vývoje kognitivních funkcí. Praktická část práce byla zaměřena na sledování saturace těhotných žen tímto vitaminem. Práce obsahuje laboratorní analýzu obsahu metabolitu kyseliny listové 5-methyltetrahydrofolátu (5-MTHF) v moči těhotných žen s cílem zjistit jeho obsah a zhodnotit, zda jsou dostatečně...
|
|
|
Význam a potřeba kyseliny listové v těhotenství
Mádle, Zuzana ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Karbanová, Miroslava (oponent)
Těhotenství je období, které klade zvýšené nároky na ženu. Ke zdárnému průběhu těhotenství přispívají správné stravovací návyky, zdravý životní styl, přiměřená tělesná aktivita, pobyt na čerstvém vzduchu, psychická pohoda. Ženám se doporučuje ještě před otěhotněním začít užívat suplement obsahující kyselinu listovou. Kyselina listová, neboli folát, je vitamín, řadící se do skupiny vitamínů B. Její potřeba v těhotenství je zvýšená, zejména na počátku, kdy se její relativní či absolutní nedostatek může projevit různými těhotenskými patologiemi, mnohdy i fatálními. Přesné souvislosti nejsou zatím úplně známy. Řadou studií však byl prokázán protektivní účinek zvýšeného příjmu kyseliny listové v prekoncepčním období a během prvních týdnů těhotenství, a to zejména v prevenci výskytu vrozených vývojových vad neurální trubice. Příjem kyseliny listové před a během těhotenství je často deficitní, ani příjem v běžné populaci neodpovídá doporučeným referenčním hodnotám. Zlepšit ho lze zvýšeným příjmem potravin bohatých na folát, cíleným obohacováním potravin o tento vitamín či suplementací ve formě vitamínových preparátů. V době, kdy v ČR není povinnost obohacovat potraviny tímto vitamínem, je vhodné již před otěhotněním přijímat kyselinou listovou ve formě suplementu. Výzkumným šetřením pomocí tištěných...
|
|
|
Folát a jeho role v časném embryonálním vývoji vyšších obratlovců.
Zahradníková, Hana ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Procházková, Michaela (oponent)
Folát neboli vitamín B9 je ve vodě rozpustná esenciální živina uplatňující se v důležitých buněčných procesech, mezi něž patří metabolismus aminokyselin, methylace a syntéza nukleotidů. Poslední dva z těchto procesů hrají klíčovou roli v časném embryonálním vývoji. Před téměř 30 lety bylo potvrzeno, že suplementace kyselinou listovou pomáhá předcházet defektům nervové trubice embrya a od té doby je ženám v reprodukčním věku obecně doporučováno přijímat 400 µg folátu denně. Navzdory tomu je ale deficit folátu poměrně častým jevem a v těhotenství může vést ke vzniku vrozených vývojových vad a těhotenských komplikací. Tato práce shrnuje nejnovější poznatky o asociaci defektů nervové trubice a potratů s bodovými polymorfismy v genech kódujících enzymy metabolismu folátu u člověka, přičemž je zaměřena především na gen pro enzym 5,10-methylentetrahydrofolát reduktázu (MTHFR). Dále se tato práce věnuje i potenciálním mechanismům protektivního účinku folátu, jež by se mohly uplatňovat v prevenci defektů nervové trubice a jsou studovány převážně na modelových organismech. Klíčová slova: folát, embryo, defekty nervové trubice, MTHFR, homocystein, potrat, bodové polymorfismy
|
|
|
Generation and Characterization of Glutamate Carboxypeptidase II (GCPII)-Deficient Mice
Vorlová, Barbora ; Šácha, Pavel (vedoucí práce) ; Eckschlager, Tomáš (oponent) ; Bařinka, Cyril (oponent)
Glutamátkarboxypeptidasa II (GCPII) je transmembránový glykoprotein skládající se z krátké intracelulární a transmembránové domény a velké extracelulární domény, která vykazuje karboxypeptidasovou aktivitu. GCPII se podílí na neuromodulaci v mozku a absorpci folátů v tenkém střevě. Kromě těchto tkání se GCPII též vyskytuje v prostatě a ledvinách. Zde je ale její role neznámá. Za účelem zjištění funkce GCPII se několik vědeckých skupin pokusilo inaktivovat gen Folh1 (kódující GCPII) v myši. Tyto experimenty však vedly k rozporuplným výsledkům. Zatímco dvě studie ukázaly, že inaktivace genu Folh1 v myši vede k embryonální letalitě, jiné dvě studie publikovaly, že i po zmíněné inaktivaci jsou myši stále viabilní a navíc nevykazují žádný výrazný fenotyp. Cílem tohoto projektu bylo pokusit se připravit a charakterizovat myši s inaktivovaným Folh1 genem pomocí alternativní metody genetické modifikace. Za tímto účelem byly vytvořeny TALENy, které specificky cílily 11. exon genu Folh1 v myších zygotách genetického pozadí C57BL/6NCrl. Narozená mláďata generace F0 byla analyzována pro přítomnost mutací v rámci genu Folh1 a myši, které dohromady nesly 5 různých delecí, byly vybrány pro vytvoření mutantních linií. Linie, které nesly mutantní varianty genu Folh1 na obou alelách, neobsahovaly detekovatelnou...
|
|
|
Variabilita barvy pleti: příčiny a důsledky
Mašek, Jan ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Hora, Martin (oponent)
Melanin funguje jako filtr slunečního záření. Za množství a typ produkovaného melaninu jsou odpovědné geny, ale i UV záření je schopno indukovat syntézu melaninu. Zdá se, že UV záření bylo v evoluci člověka určujícím faktorem, na který se musela jeho barva pleti adaptovat. Původní barva pleti byla světlá, ale po ztrátě srsti se vyvinula tmavá pigmentace. Vysoké hladiny UV záření v oblasti rovníkové Afriky představovaly selekční tlak na tmavou pigmentaci, protože UV záření má na kůži škodlivý vliv. Na druhou stranu je nutné, aby byla kůže dostatečně světlá, tak aby mohla část UV záření projít a zahájit tak syntézu vitaminu D. Po rozšíření prvních lidí z Afriky, došlo ke ztrátě pigmentace jako adaptace na nové hladiny UV záření v nových regionech. Na formování barvy pleti se podílejí i další faktory jako je výživa nebo sexuální selekce, ale těm je přikládán spíše druhořadý význam. V důsledku tohoto rozšíření vznikly nejrůznější odstíny barvy pleti typické pro dané oblasti. Mezi populacemi je v tomto znaku vysoká variabilita, zatímco uvnitř populací je tato variabilita velmi nízká, což svědčí o intenzivním přírodním výběru. Bylo také prokázáno, že odlišnost v pigmentaci má spojitost s civilizačními chorobami, jako je rakovina. Rozdíly v barvě pleti se odrazily i v sociálním postavení a daly tak v...
|
host ::
RSS.